Hlavním důvodem je samozřejmě ekonomika provozu. Provoz tepelného čerpadla je velice levný v porovnání s jinými zdroji tepla. V tomto ohledu splňuje směle takřka každý výrobek českých výrobců (nikoli dodavatelů) na našem trhu to, co má. Boje různých firem a přetahování se o výši topných faktorů je zde třeba brát spíše s rezervou a chápat jako marketingový tah v rámci lovu na nezasvěceného zákazníka. Smutnou pravdou je, že některé firmy mají uváděné hodnoty výkonu změřené různými metodami a za odlišných podmínek, takže prezentovaná čísla lze mezi jednotlivými výrobci jen těžko srovnávat. Standardem se pomalu stává otestování zařízení v nezávislé zkušebně tepelných čerpadel, např. Strojírenského zkušebního ústavu v Brně.
ROvněž je třeba respektovat, že prezentované výsledky se mohou zcela legálně u jiného výrobku (než testovaného) lišit až o cca 20%. Skutečný provoz, který je závislý i na způsobu zapojení do otopného systému a celé řadě dalších faktorů, pak může za jistých okolností provozní podmínky zařízení ještě více změnit v neprospěch výše COP. Pro ty, kteří se v udávaných číslech chtějí zorientovat, připomínám, že hodnota COP bývá vztažena jak k teplotě primáru (např. vzduchu), tak k teplotě sekundáru (voda). Oba faktory nelze podceňovat. Samozřejmě platí, že s rostoucí teplotou primární strany roste COP a naopak s rostoucí teplotou otopné vody COP klesá - zvláště na tuto druhou okolnost se často zapomíná v kalkulacích. Údaj tedy vypadá následovně: COP A2/W35 ...x kW znamená, hodnota výkonu x byla změřena při teplotě venkovního vzduchu 2°C a teplota vody v náběhu tepelného čerpadla byla 35°C. Běžnou praxí bývá rovněž udávání COP při A7 (což znamená výrazně lepší COP v porovnání s A2) a méně často A0 a teplota vody např. 48°C. Pokud někdo slibuje vysoké provozní teploty (nad 50°C), bývá běžným omylem domnívat se, že prezentované COP je vztažené právě na tyto vysoké teploty.

S nadsázkou lze tedy říci, že z hlediska ekonomiky provozu na našem trhu neexistuje špatné tepelné čerpadlo, ale je spousta případů, kdy je špatně navrženo, nainstalováno nebo použito. A samozřejmě se pak výrazně liší životnost prodávaných zařízení, což je problematika přesahující kapacity těchto stránek.

Ideální modelový případ pro využití tepelného čerpadla je novostavba bez plynové přípojky (a bez nutnosti stavět komín) s nízkoteplotním otopným systémem (např. podlahové nebo stěnové vytápění). Pro již postavené domy pak není striktně řečeno, že přítomnost radiátorů můsí být překážkou v provozu TČ, ale je třeba myslet na to, že COP je tím nižší, čím vyšší je požadovaná teplota vody v topném systému.
V tomto kontextu pak bych chtěl upozornit na to, že pokud v rámci projektu plánujete pro přízemí rodinného domu podlahové vytápění a pro patro radiátory a současně chcete použít k vytápění tepelné čerpadlo, měli byste svůj úmysl přehodnotit a rovněž pro patro navrhnout podlahové vytápění - tato investice se Vám zajisté při provozu tepelného čerpadla velice rychle vrátí.

Pomineme-li ekonomickou stránku věci, je tepelné čerpadlo opravdu obnovitelným zdrojem vytápění, který je velice šetrný k životnímu prostředí.
Jeho provoz je (až na výjimky - např.  plynový kompresor nebo chladivo R290) velice bezpečný, tj. bez rizika výbuchu.
V neposledním případě je také rozhodujícím důvodem pro pořízení tepelného čerpadla je prakticky bezobslužnost zařízení. Skládání uhlí či dříví a neustálé hlídání prostorové teploty a pravidelné přikládání do kotle je fyzicky i časově poměrně náročnou záležitostí. Pořízení tepelného čerpadla s vhodně zvolenou a nastavenou regulací topného systému tento problém elegantně vyřeší s mnohem vyšším uživatelským komfortem.

Kdy si nepořídit tepelné čerpadlo?

Obecně platí, že tepelné čerpadlo lze provozovat takřka všude, ale o úsporném provozu a návratnosti investice lze hovořit jen při dodržení určitých obecně platných podmínek.

Napřípad: Na již postaveném domě máte instalovaný plynový kotel na zemní plyn, platíte do 30.000,- Kč/rok a při venkovní teplotě 0°C potřebujete 50°C a více, abyste měli prostorovou teplotu alespoň 18°C. Co je špatně? Jednak relativně nízká cena za topení - i kdybyste měli levnější provoz tepelným čerpadlem, návratnost takové investice by byla pravděpodobně daleko za životností pořizovaného tepelného čerpadla. Ale co je ještě horší a často opomíjené - vysoká teplota topné vody potřebná k vytápění objektu. Tepelné čerpadlo při tak vysokých teplotách výrazně ztrácí na výkonu (s rostoucím příkonem) a jeho provoz pak je s klesající venkovní teplotou (v případě TČ vzduch-voda) dokonce dražší, než topení stávajícím plynovým kotlem. Situace pak má řešení - lze zvolit vysokoteplotní variantu tepelného čerpadla, která je ovšem dražší, než standard. To ale v případě, že není rozhodující ekonomika provozu nebo návratnost investice.

Další případ: Máte doma samotížný systém. Tento systém potřebuje pro své fungování teploty vody nad 50°C. Opět z hlediska ekonomiky provozu se nejedná o ideální řešení, požadovaná teplota topné vody je moc vysoká. Navíc, tepelné čerpadlo Vám bez elektrického proudu nepojede, takže k čemu je Vám samotížnost v případě výpadku proudu, když není čím topit... Pominu-li předchozí problémy, při zapojení hydrauliky tepelného čerpadla do takového systému je pak velice důležité nenarušit samotížnost soustavy. Vhodnější volbou v tomto případě je rozhodně TČ země/voda nebo voda/voda ve vysokoteplotním provedení, ale je třeba počítat s nízkým topným faktorem (1,5-2).

Vytápění rekreačního objektu - tepelné čerpadlo je ekonomicky vhodnější pro trvalé udržování stálé teploty při nízkoteplotním vytápění. Rekreační objekty jsou většinou vybaveny vysokoteplotními radiátory a používají se jen nárazově, a to i v rámci topné sezóny. Klasické tepelné čerpadlo zde lze použít, pokud budeme mít současně před rozběhem kompresoru předehřátou vodu nějakým záložním zdrojem (např. elektrokotlem) na minimální teplotu 20°C. Tyto rozběhy bývají většinou velice energeticky náročné a vzhledem k tomu, že při nich nelze použít tepelné čerpadlo, také relativně drahé. Na veškeré vodoinstalaci, která není neustále temperována, může docházet ke srážení vzdušné vlhkosti a významnému zkrácení životnosti zařízení v důsledku koroze - není proto vhodné používat ocelové materiály. Nelze ovšem striktně říci, že ani v tomto případě neexistuje řešení. Problém se dá obejít např. využitím tepelného čerpadla nebo klimatizace typu vzduch-vzduch, příp. Tepelným čerpadlem s přímou kondenzací do podlahového vytápění (vyrábí např. firma Mastertherm). Případně lze pro předehřev vody použít kotel na levná tuhá paliva nebo moderní technologii ionizačního kotle s topným faktorem cca 1,5.

Jsou ale i jiné důvody, než ekonomické, a jejich aktuálnost tímto nezpochybňuji.

Pro získání více informací nebo objednávku služeb neváhejte využít uvedené kontakty.